27.06.2017, z rubriky Reporte, autor: Mgr. Radek Holcepl
Workshop Muzea romsk kultury: Pbh Rom v EDUCANET

Celkov skladba programu tedy skuten toila na pocity provinn snad jet vce ne soucitu. Ostatn ani soucit nem v politickch debatch co dlat. Chybl mi naopak poadavek spravedlnosti pro spoluobany, tedy solidarita v protikladu s charitou.

Nebudu tedy hodnotit ist jen pten program, ale obecnji nkter kodliv stereotypy, kter jsou charakteristick pro tzv. lidskoprvn agendu nevldnch neziskovch organizac. Krom pekraovn ivotn dleit hranice mezi soukromou charitou a veejnou solidaritou, na n upozoruje napklad prof. Bara v knize Cesty k emancipaci, se mi jev jako znan pomlen, kdy jsou Romov vbec vyleovni z obansk spolenosti poukazem na jejich zvltn status a pozitivn diskriminovni ze strany jim naklonnch sympatizant. Jde toti o pohyb stejnho kyvadla od extrmu iracionln nenvisti k iracionln shovvavosti.

Nepovauji spasitelsk komplex za mn nebezpen ne dmonizaci odlinosti. Ostatn asto je takov spasitelstv provzeno povenm pohrdnm tmi, kte vybran obti charitativnho psoben naopak ikanuj. Pohrdn elit vi masm a nenvist mas vi elitm se bohuel v na spolenosti neprojevuje jen v ppad zavdjcho sporu o charitu i ikanu vi Romm, ale tak muslimm. Jde o osudov zaklesnut lid, kte si do jinakosti promtaj strukturu svch sociln-psychologickch poteb. Nejvce mi vad, e dnen stdn pedsudky tzv. elit jsou vydvny za pokraovn i snad zavrovn odkazu velikn minulosti, jako teba Tome Garrigua Masaryka, kter se peci zastal Hilsnera proti antisemitsk hysterii esk lzy. Silnm vrazem esk lza pochopiteln jen parafrzuji erno-bl vidn dnench odprc xenofobie a zejmna xenofob. Xenofoby je dovoleno nenvidt, zesmovat a uret i ctitelm hatefree kultury. Dokonce je to vyuvno a te se vyjaduji na zklad sv vlastn zkuenosti k stmelovn poslucha do jednoho spolku povinn spznnch du i vysokokolskmi lektory. Nenvidt zemanovce a konvikovce i jin burany je peci tak ulechtil a povznejc...

Ale zptky k rozdlu mezi Masarykovmi idely humanitnmi a souasnou hatefree antixenofobi. Zsadn odlinost spov v tom, e Masaryk hjil jen prvo Hilsnera na spravedliv soud. Nepostavil svou obhajobu konkrtnho lovka na sentimentln slitovnosti s ukivdnou etnickou skupinou. Masaryk byl pro humanitn solidaritu, tedy spravedlnost pro vechny lidi bez rozdlu, nikoliv pro pozitivn diskriminaci jakkoliv vymezench minorit. Etnit ei by jist hledli na romskou kulturu s vtm pochopenm, pokud by ji nepropagovali aktivist, kte pchaj dobro na zpsob charity, ale naopak politici, kte vyaduj solidaritu vech oban, tedy rovn prva a povinnosti pro kadho dosplho lovka. Prv to je podstatou osvcenstv, kter dalo vzniknout i demokratickm revolucm 18. stolet v Americe a Francii.

Romov potebuj dnes spe vchovu k samostatnosti ve stylu osvcensk pedagogiky ne oslavy vlastn jedinen podstaty na zpsob romantick mytologie. I na vlastn svbytnou kulturu maj jist prvo, ale jako jednotliv oban mus pedevm dospt k zodpovdnosti za sebe a sv blin. K tomu jim ale nepome v Pbhu Rom implicitn obsaen snaha vzbuzovat pocity viny na stran esk vtiny a vyzvat leny majority k sebemrskastv za holokaust.

Emancipace se me nst jedin v duchu vymann z postaven objektu ciz pe. Kdokoliv chce o Romy peovat, ml by tak init jedin a pouze za tm elem, aby je vychoval k obrazu svprvn lidsk bytosti. To se v Evrop tradin chpe jako schopnost pouvat vlastn rozum k zajitn vlastnho ivobyt a k smysluplnmu zapojen do veejnho ivota v obci a ve stt. Kdo chce Romm pomoci, ml by si vzt ponauen z bhu djin sttotvornch nrod Evropy a nepeskakovat devn dobu osvcenskho optimismu ohledn velidskch prv a pirozenho svtla dosplho rozumu. Nco k tomu me ct i tento slavn text Immanuela Kanta:

Osvcenstv je, kdy lovk opust svou nesvprvnost, kterou si zpsobil vlastn vinou. Nesvprvnost je neschopnost pouvat vlastnho rozumu bez veden jinch. Tato nesvprvnost je zpsobena vlastn vinou, jestlie nen zpsobena nedostatkem rozumu, ale nedostatkem rozhodnosti a odvahy pouvat vlastn rozum bez veden jinch. Sapere aude! (Mj odvahu pouvat vlastn rozum!) je proto motem osvcenstv.

Uvdomuji si samozejm, e sociln i etnick zzem osvcenc podmiovalo do znan mry jejich nzory, ale to neznamen, e dsledky jejich fikce o rovn dstojnosti a odpovdnosti vech oban nemly zcela reln pozitivn dsledky. Poadavek solidrn spravedlnosti pro vechny bez rozdlu je pro eskou etnicky se vymezujc majoritu ve veejn ivot mnohem pijatelnj ne poadavek zvltnch ohled, lev a vhod pro Romy na zklad etnickho kle. Pokud elity nedopej vtin potvrzen a poehnn on ivotn dleit osvcensk fikce, e jejich studijn, pracovn a obansk morlka je mtkem civilizovanosti, budou vdy prv elity nst vt podl viny na vytven pkop mezi nimi a masami. Zrove arogantn i naivn snaha charitativn ctcch elit pevychovat majoritu morlnm vedenm mas k prv opanm nzorm, ne kter zastvaj, otvr prostor pro demagogy nejhrubho zrna, kte se velmi ochotn ujmaj lohy mluvho a dokonce obhjce tch, kte se nereflektovan vnmaj jako dob (tedy etnit) echov.

Jako jedinou schdnou cestu vidm tedy kultivovn nrodnho ctn elitami, kter se tt vulgarity, ale nikoliv nacionalismu. Masarykovsk nacionalismus byl zaloen na mylence sttotvornch nrod, kter maj jako soust lidstva povinnost ve svm stt prosazovat idely humanitn, tedy rovn politick prva a rovn socio-ekonomick pleitosti pro vechny. Klem k vyuit tchto pleitost byla podle Masaryka cta ke vzdln a drobn kadodenn prci. Na budov jednoho eskobudjovickho gymnzia se skv okdlen ren V prci a vdn jest nae spasen. Dokud aktivist nezanou poadovat po Romech pijet tohoto osvcenskho svtonzoru, tak budou vtinou etnickch ech povaovni za kazatele vysoce kodlivch blud. Za sebe km, e oprvnn. Nikoliv rasistick ikana, ale ani sentimentln charita, nbr osvcensk solidarita je dle mho nzoru sprvnou odpovd eskch republikn na romskou otzku. Souhlaste se mnou?

Paticka, tiraz ci co...